Menší nadmořská výška a rozsáhlé odvodnění zde dlouhodobě umožňovaly zemědělské hospodaření. To je však spojeno s úbytkem druhů v přírodě. Přesto můžeme místy podél cesty pozorovat pěkně kvetoucí porosty, například tužebníku jilmového nebo bukvice lékařské.
V trase této stezky jsme v roce 2025 pomocí fotopastí a stop zaznamenali rysa. Pravděpodobně zde běžně přechází mezi Šumavou a Českým lesem, kde má vhodné podmínky pro život.
Stejně jako jinde v krajině i zde žijí také nepůvodní druhy. Přímo u tohoto zastavení roste statná netýkavka žláznatá, která se šíří především podél toků. V okolí se prohánějí daňci, kteří byli v Čechách vypuštěni z obor do volné přírody v 19. století, v Bavorsku ještě dříve.
V roce 2025 jsme v toku mezi 5. a 6. zastavením stezky objevili hojně invazní raky pruhované. Nepůvodní raci přenášejí račí mor, vůči němuž jsou sami odolní a postupně ničí populace domácího raka říčního a kamenáče i celá vodní společenstva. Do přírody je často vypouštějí akvaristé nebo jejich vajíčka a larvy neúmyslně rozšiřují rybáři (na mokrých sítích, holínkách). Zajímavostí je, že pokud raci přijdou o své klepeto, naroste jim pomalu znovu.
Otázka: Netýkavka se tak nejmenuje náhodou – stačí se jí dotknout a zralá semena „vystřelí“. Tipněte si, na jakou vzdálenost mohou doletět?
Zobrazit odpověď
Tobolky netýkavky žláznaté vystřelují semena do vzdálenosti 3–5 m, někdy až 7 m od mateřské rostliny. Při dopadu do vody mohou být proudem unášena až několik kilometrů.
Úkol pro děti
Udělej mimo cestu 5 kroků jako rys – úplně potichu, bez jediného prasknutí větvičky, a přitom se pozorně dívej kolem sebe.